Sova a myška
SOVA A MYŠKA
Sedí sova v hustém lese,
vidí myšku, zrnko nese,
zobáček hned otevírá,
je v něm pro ni správná míra?
Svižně míří k myšce dolů,
pozvala ji domů k stolu,
lákala na dobroty,
škoda myší prostoty.
Hle, myška past netuší,
vždyť touha jí stoupla do uší,
nevěří svým sousedům,
nést se nechá v soví dům.
Pak zapadla soví vrátka,
by nepřišla sova zkrátka,
vždyť v sovím domě je svou paní,
mrkla na myš, lapla po ní!
Myška v běhu stěny drápe,
sova však se na ni sápe,
hop a skok, myš křiví záda,
v otvor vklouzla, s listem padá.
Letí dolů, v keře, k zemi,
hle, potravou soví není.