Rozinky
ROZINKY
Rozinka k rozince tulí se tiše,
těší se až bude v hladovém břiše,
v průsvitném pytlíku oddaně sedí,
tmavýma očima před sebe hledí.
Jak bylo v pytlíku teďka už není,
všechno se po čase o trochu změní,
vždyť pohled do očí dvě srdce laská,
hle, pučí a tryská něžná sladká láska.
Utekl rok, možná rok a den,
rozinkám splnil se toužebný sen,
hrst malých rozinek teď spolu mají,
s vánočkou na stole všichni si hrají.